Rozhodování a šťastný život – slova kouče jsem si vzala k srdci

„Profese, jeden ze čtyř pilířů šťastného života“, bylo téma workshopu pořádaného Centrem Radosti.

„Přijď, bude školit speciální host, profesionální kouč Roman Šmiřák, který má 15 letou praxi v koučování, které vede k úspěchu. Má zkušenosti z mezinárodního prostředí, zejména ve Skandinávii.“ Lákala mě Zuzka z centra Radosti. Z plakátku jsem se ještě dozvěděla, že se na tomto workshopu dozvím, jak být spokojená, šťastná a mít práci, která mě bude naplňovat.

No já sice mám svou práci, která mě naplňuje, ale šťastná v ní moc nejsem, protože vztahy na pracovišti jsou nic moc. A tak jsem si řekla, proč ne?, půjdu. Ráda se totiž dovídám nové věci a třeba se i dovím, zda pro mě nebude lepší práci změnit.

Vzala jsem si s sebou bloček a prupisku na zápisky a očekávala jsem den strávená sezením na židli a spoustu teorie, takže je třeba si vše řádně zapsat, ať to hned nezapomenu.

V sále CVČ Astra, kde se workshop konal, se sešlo více jak 30 lidí. Po registraci jsme na uvítanou dostali termočaj a tyčku a na stole bylo přichystáno malé občerstvení – jednohubky se třemi druhy úžasných pomazánek.

Usadila jsem se a očekávala pana Šmiřáka. Místo něj přiběhla na plac roztěkaná a rozčilená paní Chytrá a diskutovala s panem Moudrým o šťastném životě. Úžasná úvodní scénka, která zábavnou formou přivedla nezasvěceného diváka do tématu dnešního setkání a smyslu náplně práce centra Radosti. Paní Chytrá zpočátku nedůvěřivá osoba, která má vše, nic nepotřebuje, je spokojená s tím, co má, se nakonec přidala k ostatním, co si přišli poslechnout profi kouče

Pak přišel ON, Roman Šmiřák, mladý, 37 letý muž sympatického vzhledu, plný energie.

Celé jeho školení bylo vedeno interaktivní formou, bylo plné příkladů z praxe a zážitků z obyčejného všedního života. Roman nám položil tři otázky k zamyšlení :  

• Kdy jsme se cítili šťastni?
• Kdy jsme byli na sebe pyšni?
• Kdy jsme se cítili naplněni?

Každý se zamýšlel nad situacemi, kdy k těmto událostem došlo, a že jich nakonec bylo požehnaně, a pak jsme si je vzájemně sdíleli.  Společně jsme přišli k závěru, že vše je o emoci, a i svou budoucnost je třeba vyjadřovat emotivně.

Pak následovala pauza na oběd. Byl skvělý, celozrnné těstoviny se sójou a zeleninou zasytily, ale nezatížily moc mozkové buňky, takže jsme se mohli s energii, která byla ještě podpořena termočajem, pustit do druhé části přednášky, která byla ve své druhé části opět hodně interaktivní.

Poobědovým praktickým cvičením byl emotivní skok do budoucnosti, který nám pomůže se rozhodnout a jít správnou cestou. A jelikož jsem byla zvědavá, jak to funguje v případě rozhodování mezi dvěma variantami, přihlásila jsem se s dotazem a rázem jsem se ocitla na židličce vedle Romana, přede mnou 30 zvědavých lidiček v očekávání, co se bude dít a co bude následovat. Vedla jsem s Romanem zajímavou diskuzi o tom, jak se cítím ve svých představách v budoucnosti, kde se nacházím a jaké emoce prožívám. S pomocí Romana a jeho zajímavé metodě emočního skoku jsem přišla na to, jak jednoduché je se rozhodnout, pokud se neřídím rozumem, ale emocemi, pokud se dívám na přítomnost jako na minulost.

Metoda emočního skoku do budoucnosti se dá aplikovat nejen na rozhodování ohledně profese, ale i v jiných úsecích osobního života. Pomocí emočního skoku se člověk zbaví strachu z rozhodování, obavy z toho, co tomu řekne okolí, nejistoty, a pochyb, zda se rozhodl správně. Tak ráda bych podrobněji popsala, co jsem prožívala a jak to bylo úžasné, ale to se nedá popsat, to musí člověk zažít. A pochopili to i ostatní, účastníci, protože najednou se tam, ne té židličce s Romanem, chtěl ocitnout každý, kdo si chtěl odpovědět na otázky, které souvisely s jeho budoucností a správnou cestou.

Roman nás naučil nejen poznat svou hodnotu a své silné stránky, ale ukázal nám i to, že i ty slabé stránky nám mohou přinést nové možnosti, že je důležité nezapomínat na své hodnoty, věřit sám sobě, nevytvářet si domněnky, nezabývat se minulostí a tím, co tomu řekne okolí a neustále dělat malé krůčky do předu.

Po úžasném, zajímavém a pro mě hodnotném čase stráveným s Romanem následoval FIT klub. Já jsem se ho bohužel za zdravotních důvodů nemohla účastnit, ale v kroužku radosti  při skvělém speciálním koktejlu od Zuzky si jej všichni pochvalovali, zvláště nové cviky od Martiny.

Já za sebe mohu říct, že tento workshop předčil moje očekávání a byl pro mne přínosem nejen po profesní stránce. Vždyť v životě se neustále musíme rozhodovat, volit si cestu, stojíme před otázkou, co dál, jak to mám udělat, co je správné,… Romanova slova „Je třeba dělat to, co mě naplňuje, co mně prospívá a co je v souladu s mým přesvědčením“ jsem si vzala k srdci a budu se jimi řídit pokaždé, když budu stát před nějakým rozhodnutím.

Přeji všem šťastný život

člen Wellness centra Radosti Ilona

více o Romanovi Šmiřákovi