Nový začátek

Neděle, na které jsem vůbec nechtěla být. Zuzka mi říkala: „Aspoň jednou mi 100% důvěřuj“, a má odpověď  zněla:  “ Zuzi, fakt nevím. Víš, že se nerozhoduji jen tak.“ Říkala jsem si, že to bude zase něco o herbalife a já produkty už znám. Pracovat teď nechci, kašlu na to.

Jenže uběhl nějaký ten den a já se pořád nemohla dostat do psaní bakalářky, tak volám SOS Zuzce a jdu na schůzku.

Povídáme si a pak Zuzka  začne zase o tom semináři –  NOVÝ ZAČÁTEK. Tak říkám: “Víš co? Tak mě tam zaregistruj.” V hlavě žádné očekávání a absolutní pasivita až do neděle.  Ada pořád mluvila o tom, jak kouzelné místo to je a já si říkala: “Bože, nějaká restaurace, co na ni asi bude tak skvělého?”. Čerti se mi v hlavě totálně vyřádili. Takový negativní odpad co se tvořil.

Jedeme autem s Verčou a Danem, který mi říká, že jsem se asi dobře vyspala.Tak jsem si uvědomila, že jo a že se vlastně těším. Dojedeme na místo a hned u vchodu mě vítají tibetské vlaječky (potrpím si na tuto oblast a veškeré věci z Nepálu a Tibetu). Vejdeme dovnitř a u srdce prostě – vau. Krásné místo a lidi,  které znám minimálně od vidění. Co se týká místa a lidí, skvělá domácká atmosféra.

První sekce – osobní rozvoj s Adélkou.

Bože,  jak neskutečně mě tato osoba inspiruje. Pamatuji si, jak začínala s osobním rozvojem, pořád něco nechápala a na něco se ptala. Teď ? Moc dobře ví, o čem mluví, to praxe je totiž učitel. Tam jsem se našla a zjistila, že to je to, co jsem potřebovala zase slyšet.

Hra  – Dívej se do levého oka

To jsme dostali za úkol dívat se někomu do levého oka, být tady a teď a plácat se rukama. No těžko se to popisuje, to co jsem chtěla říci je, že jsem byla s jednou paní, kterou jsem vůbec neznala, dívaly jsme se na sebe, usmívaly se  a najednou řekla: „Jééé, to je krásné.“Tož tak mě to potěšilo, a přitom řekla jen tuto větu. A uvědomila jsem si –  ano,opravdu je to krásné.

Druhá Sekce – osa života s Tomem a Kačkou

Skvělé připravené.  Zbožňuji workshopy, kde si to člověk může vyzkoušet  v praxi. Tady jsem si uvědomila, co vše jsem v životě dokázala. Na mé ose byl vidět i obrovský posun v psychice, kdy z depresivní, negativní holky se stává něco lepšího pro svět. Ano, udělala jsem v životě chyby, ale každý máme svou 13-tou komnatu. A je jen na nás, jestli ji chceme nechat zamčenou, být si vědomi, co v ní je, poučit se a zahodit klíč nebo ji pořád otvírat a vracet se do ní. Děkuji v téhle sekci za uvědomění kým jsem byla, kým se stávám a kým chci a můžu být.

Oběd ala Peťka

No něco luxusního. Prostě choďte na ochutnávky, protože tam zjistíte, že i zdravé věci se dají pozřít. Díky za to božské jídlo.

Třetí sekce – nástěnka snů

To pro mě bylo trochu hektické. Protože jsem v časopisech listovala a listovala  a stále nic jsem nenacházela. A najednou už byl konec. Což mi ale nevadilo, protože já sama už nástěnku snů doma mám – dva roky, takže tato sekce pro mě byla spíše, že najdu něco navíc a na nástěnku jen doplním.

Čtvrtá sekce – detoxikace

Děkuji Renči Lobodové, že vystoupila ze stáda farmaceutiků a podala nám informace o lécích a vlivu na tělo tak, jak se skutečně mají. Dozvěděli jsme se věci i z té jiné stránky,  a to se mi hodně líbilo.

Poslední sekce – dopis

Měli jsme si napsat dopis – v přítomnosti, co bychom si v roce 2015 přáli, aby se nám splnilo. Tam jsem se já osobně vyřádila. Nikoho nezajímá, co tam máte. Jsou to vaše sny,vaše fantazie. Do měsíce stejně  zapomenete, co jste si tam napsali a v prosinci budete překvapení ( vlastní zkušenost).

Závěr – Fit club

Směs posilování, tabaty a dance clubu. Sice bylo málo místa, ne jednou jsem málem dostala kopanec.  Ale pozitivní na tom je, že i tak jsem se zapotila,  a to je pro mě známka aktivity.

Děkuji všem zúčastněným a těším se na další takový den s centrem Radosti. Z této neděle si odnáším vize, tibetské vlaječky, čepici, dobrý pocit a hlavně jsem si zase o krok více vědoma sama sebe.

Tož a je to za námi.

A příště se těště na téma VZTAHY

více fotek najdete ZDE

Autor Kamila Janová
spolupráce Martina Martiňáková