Myslíte si, že kdyby okolnosti byly jiné, byl by náš svět růžovější?

Každý se snaží najít smysl svého života. Snažíme se najít důvod našeho bytí. Snažíme se, aby to co děláme, mělo smysl. Snažíme se najít ideálního partnera, chceme mít úžasné děti, mít práci, která nás těší a kde vyděláme spoustu peněz. Hledáme něco, co by nás dokázalo udělat šťastnými. Žijeme v programech, které jsme se od malička učili. Marcelka nám ukazuje pravdu o sobě samých.

Já jsem člověk, který od malička hledá odpovědi na své otázky a že jich není zrovna málo. Moje cesta mne zavedla do „Centra radosti“, kde jsem byla pozvána na mé první setkání s Marcelkou. Dnes to bylo mé třetí setkání.  Proto jezdím za Marcelkou, abych získala odpovědi. A pokaždé zjistím, že všechny odpovědi mám v sobě. Jen na to člověk velmi rychle zapomene. Ráda bych vám řekla, kdo je Marcelka z hor, ale nenacházím ty správná slova, které by ji dokázaly popsat.  Marcelka již nehledá pravdu, ona je pravdou.  Nehledá smysl života, ona ho prostě žije. Ukazuje nám jak žít v přítomném okamžiku, jak najít sám sebe. Marcelka je již čirým vědomím, je vším. Na každou vaši otázku je vám odpovězeno. Můžete se ptát úplně na cokoliv.

Když jsem dnes vešla za Marcelkou, překvapilo mne to velké množství lidí. Přesněji 120 lidiček a když se těm lidem podíváte do tváří, vidíte jen neuvěřitelný klid a cítíte se šťastní, že toho můžete být součástí. Dnes už tam nebyl ten prvotní ostych, abych nevypadala trapně. Hledám sama sebe a jsem na cestě, začínám si užívat a vychutnávat každou chvíli svého života. Někdy zapomínám na sebe sama, ale když se mi to daří, jsou to neuvěřitelné pocity. Marcelka mi jen ukázala cestu. Stala se pro mne poslem života.

…dnešní setkání s Marcelkou a mé postřehy otázek a odpovědí

Partnerství, vztahy

Myslíme si, že kdyby okolnosti byly jiné, že by náš svět byl růžovější. Přitom nám ty okolnosti a lidé kolem nás jen nastavují zrcadlo. Což je vlastně úžasné, ale my to většinou tak nevidíme. Každá situace i ta nejnepříjemnější, nám vlastně jen ukazuje něco o nás samotných. Můžeme se toho o sobě spoustu dozvědět. Pokud nejsme spokojení ve vztahu a rozhodneme se odejít, většinou si najdeme stejného partnera, kterého jsme opustili. A tak se to stále opakuje, dokud si neuděláme pořádek sami v sobě. Každý partner, kterého jste měli, vás časem štve a neustále vám leze na nervy. Hádky jsou součástí vašeho vztahu a vás to zraňuje? Vždy to vypovídá něco o vás samotných. Partner vám nastavuje zrcadlo a vlastně vám pomáhá uvědomit si, „aha tady je se mnou něco v nepořádku, proč mě to tak štve.“ Pokud se vás to již nedotýká, prostě vás netrápí a nezraňují slova, která vám někdo jiný říká, je to vyřešeno a ten druhý ať kolem sebe kope, jeho čas asi ještě nepřišel. Ale je důležité vědět, že každé naše rozhodnutí je správné. Ať už se rozhodnete ve vztahu zůstat nebo odejít.  Je to cesta. Vše má své místo a čas. Jsou ale věci, které do vztahu nepatří a kdy je třeba okamžitě odejít a nad ničím nepřemýšlet: „fyzické násilí, alkohol, drogy a promiskuita“.

Žárlivost x láska

Žárlivost nemá s láskou vůbec nic společného. Pokud někoho miluji, přeji si, aby byl šťastný, dávám mu absolutní svobodu. Pokud je ve vztahu žárlivost, tak chci jen někoho vlastnit. Chci si něco uzurpovat jen pro sebe a nechci se s nikým dělit. Jsem jako malé dítě, které se nechce dělit o hračku, protože neví, co by si počalo, kdyby o ni přišlo. Žárlivost je strach, že mne někdo připraví o člověka, který mě dělá šťastným. Strach že nedokážu bez milované osoby dál žít a fungovat. Ale bohužel nic a nikdo nás neudělá šťastným, můžeme to dokázat jen my sami.

Děti

Jak jednat s dětmi a jak jim nastavit hranice? Děti přímo milují hranice, ony je nutně potřebují ke svému životu a správnému vývoji. Dítě se může klidně vztekat, když má plnit povinnosti do školy a že se vztekat bude, s tím rovnou počítejte. Ale i tak miluje mantinely, které jim rodiče nastaví. Dítě, které nemá žádné nastavené mantinely, se cítí nemilováno. Má pocit, že nikomu nezáleží na tom, co dělá. Ale udělujte příkazy pevně, ale bez emocí. Nikdy ne vzteklí a nazlobení.

Hojnost

Každý má tolik hojnosti, kolik jí věnuje pozornosti. Pokud si budu neustále stěžovat, čeho všeho se mi nedostává, budu žít v hojnosti nedostatku. Pokud budu vděčná, za vše co mám, budu žít v hojnosti dostatku. Ale vždy budu žít v hojnosti. Špatných, či dobrých vztahů. S plnou, či prázdnou kapsou. S láskou a bez lásky. Čemu věnuješ pozornost, to roste. 

…byl to opravdu úžasný den, plný otázek, odpovědí, lásky, meditací, přítomného okamžiku a očištění. Spoustě z nás to otevřelo oči a dalo nahlédnout dál, než jsme si vůbec dokázali představit. Spousta z nás se ujistila o tom, že ta cesta, po které jsme se vydali je správná a má smysl po ní kráčet. Jsem velmi vděčná za setkání s Marcelkou. Jsem vděčná všem lidičkám, kteří tam byli se mnou. A velmi děkuji všem koučům z „Centra Radosti“, že nám umožnili toto úžasné setkání s Marcelkou, které se tentokrát konalo v Lubnu u Frýdlantu n.O, ve velmi útulné restauraci TUTTO.

Na příští setkání s Marcelkou s hor, které proběhne 1.března se velmi těším a doufám, že tam budeš s námi i ty. Přeji ti krásné dny plné radostí  Daniela Jurková – více o mně a mém příběhu ZDE