Fit klub speciál -opět v krásném počtu 46

Ptáš se jak žít, však žiju pořád přeci už od narození? Taky jsem si dlouho myslel, že žiju ten správný život, až jsem si jednoho dne uvědomil, jak žiju život podle vzorců, které do mě vložili rodiče, škola, instituce, média a vše co mi říkalo jak mám žít-žij tak že stravou ničíš své tělo, nemáš žádný pohyb, seď mnoho času před obrazovkou televize, nebo počítače-žij tak, že sedíš v hospodě, kde s kamarády hovoříte o tom jak je vše špatné, protože to psali v novinách na internetu a k tomu ještě probíráš nemoci a vůbec vás nesmí napadnout, že je něco blbě.

V tomto „životě“ se dá, pokud to přichází pomalu (což systém přesně dělá) zvyknout i na to, že jsem obézní, nemocný, beru hodně léků, nespím, nenávidím sebe sama atd. atd. a vůbec mi to nevadí. A ten nový život to opravdové žití je o tom, že začneme žít se zodpovědností za své zdraví, s láskou k sobě a tím i k ostatním lidem a začneme se sebeuzdravovat a konečně vnímat co to ten skutečný opravdový život je. Že život je krásný a báječný. No a to se mimo tréninku svalů trénuje i na FITKLUBU SPECIAL.

Někdo by mohl říci, proč jedeš přes padesát kilometrů, aby sis zacvičil? Odpověď je jednoduchá – ono to totiž není jen tak obyčejné cvičení. Nejde zde jen o pohyb a trénink svalů, jde zde o cvičení v komunitě stejně smýšlejících, otevřených a upřímných lidí, kteří se rozhodli konečně žít a tak zde trénujeme i tento nový návyk, ŽÍT.

Tak jsem tady, opět je zde v centru Radosti plno krásných lidí, objímám se s těmito nádhernými originály a to je velmi léčivé. Dáváme si báječný čajík, který tzv. nakopne před cvičením a taky léčí kudy teče. Ještě podepsat kelímek, ve kterém po cvičení najdu lahodný a výživný koktejl plný živin.

Jde se na věc, vycházíme z centra a jdeme, teda běžíme s lehce válečným pokřikem do místa, kde cvičíme. Jsem překvapen neb jsem myslel, že budeme venku, ale my jdeme do tělocvičny. Nevadí, svlékám medvědí kožich a jdeme na to. Rozehříváme se při vedení koučů Zuzky, Katky, Áďi, Ivetky, Toma, Marka a všichni si to hned od začátku užíváme a dokonce fakt zahříváme. I u zahřívání se může člověk pořádně zapotit a já jsem toho zářným příkladem. Začínáme s cvičením a je tu překvapení od koučů Áďi a Katky, nový sytém cviků pro mě s tajemným názvem, tak tajemným, že jsem si ho nezapamatoval. Ještě můžu, ještě můžu a už nemůžu. Nevadí, tady se totiž nikdo nemusí kontrolovat, nemusí být ve střehu „co si o mě kdo pomyslí“, protože zde nikdo nikoho nekontroluje, neporovnává. Tak ještě břicháče, ať máme na Vánoce plnou nůši buchet, teda pardon – pekáč buchet. Je hotovo.

A jsme zpátky v centru. Všichni hledáme nedočkavě kelímek s koktejlem. Proč? Protože je báječně chutný, výživný a splňuje vše, co potřebujeme po pohybu v tzv. „metabolickém půlhodinovém okně“. Je to pravda, protože Katka mi to potvrzuje v prezentaci, která nyní začíná. Opět se obohacuji informacemi o tom, jak pracuje ten nádherný stroj zvaný tělo ta jediná hmotná věc na světě, která nám bez odmlouvání slouží, to nejcennější co jsme do tohoto světa dostali. Uvědomuji si, jak jsme někdy neskutečnými barbary, kteří tak nádhernou věc jako je tělo a navíc své vlastní, ničíme jídlem, alkoholem, cigaretami, drogami a jiným. A přesto, že mu to děláme, ono nám stále slouží, tedy až do chvíle kdy už nemá z čeho čerpat a tak nás upozorňuje skrze signály v podobě nemocí, že už nemá sílu nám sloužit. Važme si ho, dělejme pro něj co nejvíce, aby bylo zdravé, stejně jako ono to dělá pro nás. A v takovém zdravém těle, jo to se bude dušičce parádně žít. Moc děkuji, Katko, vždy mi něco nového objevného přineseš a doplníš tu skládačku zvanou život.

Přichází sdílení lidí, kteří prošli, nebo ještě jsou v kurzech JÍDLA JAKO RADOST nebo ÚSPĚCHU. Na to se vždy moc těším, neb je to velmi inspirující a plné člověčenství toho nejupřímnějšího zrna. Krásní lidé, kteří se rozhodli začít žít a opět se mi potvrzuje, že to jde v jakémkoliv věku a v jakékoliv životní situaci. A všichni se shodujeme, že ve skupině je daleko větší síla a taky že je důležité míti filipa, čili svého KOUČE. No a ti v CENTRU RADOSTI jsou báječní a znalí. Oni totiž každý do jednoho prošel báječnou a až zázračnou proměnou od chvíle, kdy se rozhodli ŽÍTTT.

Tak a je konec. Je ve mně hooodněěě velké DĚKUJI všem, kteří organizovali, připravovali, prezentovali a, no prostě všem. Děkuji, že mohu trávit chvíle, které jsou plné života a toho po čem všichni tolik toužíme, LÁSKY. Děkuji sobě, že jsem začal vidět i sám sebe a Lásku si začal dávat, což přeji vám všem, kteří tento článeček čtete a samozřejmě i všem ostatním.

Autor: Jiří Šulc

Kouč Wellness centra Radosti

více o příběhu Jirky 

více foto

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *