Dokážeš vše, co opravdu chceš?

Každý v sobě máme pochybnosti. Téměř každé rozhodnutí obnáší následné pochybování. Udělal jsem dobře nebo jsem zase něco podělal? Pochybujeme o spoustě věcech, lidech, činech, o partnerovi, o informacích, úspěchu, bohatství a čemkoli, čím si právě procházíme. V neposlední řadě jsou to pochyby o sobě samém! Pocity méněcennosti a postoj, že nejsem dost dobrý je jednou z příčin našeho neštěstí. S pochybnostmi souvisí strach. Denně se s ním setkáváme. Proč jsme ale všichni plní pochyb, strachu a zabalíme spoustu věcí dříve než začneme, jen abychom neudělali chybu?

Veškeré naše návyky souvisí s dětstvím. Jako malí jsme se učili s nadšením a láskou. Když jsme začínali chodit, první jsme si museli natlouct kolena než se nám povedlo pár krůčků. I přesto, že to bolelo, zkoušeli jsme to stále, dokud se to nepovedlo.

Jen co jsme nastoupili do školy a hledali svou cestu, sami sebe, při jakékoliv chybě, kdy jsme nesplňovali stanovená kritéria, jsme byli potrestaní. Místo toho, abychom se znovu snažili a pokoušeli, odsouzení a potrestání nás s postupem času totálně srazilo. Naučili jsme se pochybovat o každém rozhodnutí, o každém kroku. Než abychom se ztrapnili, raději jsme neřekli nebo neudělali vůbec nic. Vypěstovali jsme si nedůvěru v sebe sama. Zamysli se a zkus se podívat zpět do svého dětství. Měl jsi vždy a za každé situace podporu a lásku rodičů a svého okolí? Nebo si byl za každou maličkost kritizován? Například když  jsi přinesl své vysvědčení domů?  Škola a rodina tě hodnotila podle tvého úsilí.

A co teprve v dospívání? Tam to všechno zesílilo. Období, kdy se z dítěte stává dospělý člověk, poznává sám sebe, první lásky a vytváří si svůj náhled na život. Jen si vzpomeň. Určitě mi dáš za pravdu, že se to rodičům moc nelíbilo. Přestali jsme respektovat jejich názory a chtěli růst na základě svých zkušeností. Naši rodiče to brali osobně a jako známku, že si jich nevážíme. Samozřejmě vše mysleli v dobrém a neuvědomovali si, že nám to může negativně ovlivnit život a další životní rozhodnutí. Souhlasíš, že pochybnosti úzce souvisí s prioritami? Tak jako jsme se naučili pochybovat téměř o všem a sobě samém. Naučili a krásně jsme si i vypěstovali jsme si přesvědčení, že je naší povinností udělat šťastným celé naše okolí. Nejprve se vždy rozdáme druhým, děláme vše pro manžela, děti, kolegy, rodinu a přátele. Na úkor nás samých. Jakmile už čas na sebe máme, vnímáme to jako něco špatného a sobeckého a vůbec se necítíme dobře.

A proto je nezbytné změnit své priority.

“Pomoz sobě a pomůžeš druhým.” I když ti to možná připadá sobecké. Jakmile ty máš dobrou náladu a cítíš se dobře, tak vyzařuješ radost i do svého okolí. Jedinou tvou povinností je, abys byl šťastný. Ano přesně tak.
Najdi si v týdnu chvíli, sedni si sám se sebou a pouvažuj, o čem ve svém životě pochybuješ a proč? Proč pochybuješ sám o sobě? Zavinila to věta, kterou ti někdo někdy řekl a tomuto přesvědčení si uvěřil? Co by tě opravdu naplňovalo, co by ti dělalo radost, v čem chceš být dobrý? Bez ohledu na to, co ti namluvili ostatní, proč by to tak nemohlo být a bez ohledu na situaci, ve které se právě nacházíš.

Protože všechno na co směřuješ pozornost, to roste a dříve či později se stane  skutečností. Jestliže dáváš pozornost veškerým pochybám, uvědom si, že to se stává tvou realitou. Jestliže si myslíš, že na to nemáš, že nejsi dost dobrý, že nikdy nebudeš šťastný a úspěšný, že je to v genech a nikdy nemůžeš zhubnout, jestliže tomuto přesvědčení věříš, tak máš pravdu! Jestliže ale věříš, že si zasloužíš být zdravý a šťastný, že si zasloužíš mít harmonický vztah a že máš úspěch a práci, která tě naplňuje, že máš vysněnou postavu, to si také do svého života přitahuješ!

Zasaď nové semínko, nový postoj. Věř, že dokážeš, co opravdu chceš.

„Cokoliv, co si dokážeme představit, dokážeme také uskutečnit.“

Jestliže ses rozhodl být zdravý a zhubnout, tak velice brzy přichází i dny, kdy to není jednoduché a začínáš o sobě pochybovat. Tolik lidí se vzdalo jen proto, že díky jednomu špatnému dnu uvěřili v to, že to nedokáží. Nikdy se nevzdávej, velmi důležité je nepřestat, i když při svých nových návycích uděláš chybu. Místo vnitřního hanění, zloby a strachu z dalšího pokusu, vnímej chyby naopak jako cestu k úspěchu. Vůbec to neznamená, že jsi neschopný, špatný anebo že jsi zklamal. Znamená to jen, že máš novou zkušenost. Poznal jsi další věc, která nefunguje. Nic víc a nic míň.

Naše vnitřní pochyby udržujeme spojením několika věcí. Jestli si moc nevěříš a jakýkoliv kompliment vnímáš např. jako snahu okolí tě zneužít, nebo ti jen lichotit, žiješ ve svých domněnkách, které neustále živíš.

Třeba, že s tebou už partner nechce být, když se večer tváří tak hrozně unaveně. Nebo že s tebou šéfová není spokojená, protože tvou práci vrátila s připomínkami. Všechny tyto závěry, které si vytváříš vypovídají hlavně o tvé nejistotě.

Máš talent na vyprávění příběhů, ale napsat knihu jsi se nikdy neodvážil? Máš skvělou myšlenku, jak něco zlepšit, ale do podnikání ti chybí peníze? Co když je hlavním důvodem strach? Z odmítnutí, ponížení, strach ze ztráty nebo z neznáma. Pravdou je, že i nejúspěšnější inspirativní lidé tohle prožívají. Občas o sobě pochybuje každý. Ptáš se, čím se liší úspěšní od průměru? Je to právě změna starých postojů, přijetí a poučení se z vlastních chyb a ochota postavit se strachu. Nejlepší cestou, jak se ho zbavit, je udělat přesně to, čeho se bojíš. Stačí i malý krok, abys zjistil, že strach má velké oči.

Dej hodnotu sám sobě. Věř sám sobě. O čem pochybuješ právě teď a z čeho máš strach? Nauč se přijímat své chyby, protože jsou součástí úspěchu. Neznám žádného úspěšného člověka, který by si neprošel dnem, který by nikdy neudělal chybu. Zasaď správné semínko, novou myšlenku, nové postoje, které s tebou rezonují. Ty jsi dokonalý takový, jaký jsi. Jsi tady od toho, abys něčím přispěl. Nech své pochyby pochybami a udělej, co cítíš, že udělat máš.

Představ si svou mysl jako pole a myšlenky jsou semínka. A sám se sebe zeptej, co si do této chvíle zaséval?

Tak se toho plevelu teď jednou pro vždy  zbavme.