Co si představíte, když se řekne ZRCADLO?
Zrcadlo na stěně v koupelně nebo v předsíni ? Zpětné zrcátko v autě nebo na motorce ? Zrcadlové stěny ve fitness nebo při józe ? Zrcadla ve veřejných budovách či prostorech ?
„Obraz“ nebo „odraz“, který nám něco připomíná…?
…může to být cokoli, co si představíte. Vycházejme z teorie, že nic není „špatně“ a všechno je „dobře“. Vše co děláte v dané chvíli, je to nejlepší co v tomto okamžiku dovedete a je to tak v pořádku. Pokud později zjistíte, že s Vaším rozhodnutím nejste spokojeni, doporučení je – brát to jako zkušenost, poučit se z něj a rozhodně není nutné se za cokoli trestat, nebo dokonce prožívat výčitky nebo pocity viny, které jsou pro naši mysl, tělo i nitro (duši) jedny z nejhorších.
Máte kolem sebe lidi, kteří Vás dovedou pořádně vytočit?
Co se tím máte dozvědět?
K čemu je to dobré?
V čem Vám to může pomoct?
Co si z toho můžete vzít?
Co Vám to připomíná?
Určitě jste se s tímto už někdy setkali a otázka zní, „co mi to má ukázat“? Ve většině případů nám lidé kolem nás, zejména pak děti, svým chováním něco ukazují a zrcadlí. Je jen na nás co si z toho vezmeme a co si uvědomíme. Pokud na cokoli přijdeme, dojde k uvědomění a rozhodneme se to změnit, jsme na velmi dobré cestě k tomu, aby se naše změna kromě nás samotných projevila také v našem okolí. Jak se říká „skrze sebe měním Tebe“. Jinak to nefunguje. Pokud my začneme svým chováním ostatním ukazovat to, že vše může fungovat jinak a že změna je možná, pak se to teprve může odrazit v našem okolí. Pokud vytoužené změny očekáváme, tak to většinou trvá. Pokud se jakýchkoli očekávání zbavíme a jen děláme to, co je pro nás v pořádku a přináší nám vnitřní klid, tak se změn dočkáme i v širších souvislostech. ….stačí si to jen představit a pak to dělat.
Chtěli byste změnit druhé ?
Co Vám na nich vadí ?
Co se Vám na nich nelíbí ?
Co se Vám na jejich chování nelíbí ?
Co Vám to připomíná ?
V čem Vám je to povědomé ?
Proč Vás to zlobí ?
Druhé měnit nelze. Změnu můžeme udělat jen sami u sebe a to takovou, která pro nás bude v pořádku a budeme se s ní cítit dobře. Pokud budeme ve svém životě cokoli lámat přes koleno a nebudeme se v tom cítit dobře, lze předpokládat, že vnitřní klid se nedostaví a nám dobře stejně nebude. Protože jsme generačně vedeni k tomu určité pocity a emoce popírat, tyto změny mohou trvat déle. Doporučení je – být upřímný sám k sobě a uvědomovat si co prožíváme a jaké to pro nás je.
Jsou kolem Vás lidé, kteří nedodržují morální zásady a Vám se to nelíbí?
Co to o nich prozrazuje?
Jak to vlastně mají sami se sebou?
Co tím vysílají do okolí?
Káží vodu a pijí víno?
Nedělej jiným to, co nechceš, aby dělali ostatní Tobě…
V tomto případě je také na místě upřímnost a uvědomění si, proč nás tohle zlobí? Jak se říká „zamést si před svým prahem“ a začít u sebe. Při přednášce (workshopu), který na toto téma proběhl, se otevřely i otázky, které mohou být pro většinu lidí tabu, a já jsem měla velkou radost z toho, že přítomní účastníci se o těchto tématech dokázali bavit a došlo k mnoha různým úvahám.
Když je přednáška živá a interaktivní, tak jako byla tato, je pak pro mne docela těžké zachytit zpětně atmosféru a postřehy, které tam zazní. Osobně jsem z průběhu měla velkou radost a chtěla bych tímto ocenit všechny zúčastněné za to, že se tak pěkně zapojili a o těchto tématech se otevřeně bavili.
Obdivujete druhé za to, jak se chovají?
- asertivně
- sebevědomě
- sebejistě
- mají sami sebe v úctě
- umí se „správně“ rozhodovat
- dosahují svých cílů a plní se jim sny
….jak se jim to daří ?
Pokud se zastavíte nad touto otázkou, zjistíte, že jde o takzvané, jak já říkám „sebe věci“ (sebejistota, sebepřijetí, sebehodnota, sebevědomí, uvědomění si sám sebe atd.), které by měly být naší součástí v takové té zdravé a přirozené formě. Přesně v takové, abychom si byli schopni uvědomit své hranice a mantinely a nenechali druhé, aby nám jakkoli ubližovali nebo zraňovali nebo nás dokonce využívali a zneužívali. Toto je velmi důležité si uvědomit a naučit se s tímto pracovat. Pokud jsme schopni v nepříjemných situacích, pod tlakem nebo ve stresu dostat se sami k sobě a cítit vnitřní klid, nebo se jakoukoli technikou nebo postupem sami uklidnit, jsme na velmi dobré cestě k tomu, jak se s těmito situacemi naučit do budoucna efektivně pracovat. V momentě, kdy jsme vnitřně klidní a zůstáváme v nádechu a výdechu, stává se to, že mysl začne velmi efektivně fungovat a pracuje tak, že problém nebo situaci řešíme s odstupem, nadhledem, bez emocí, v klidu a samozřejmě tak nejlépe, jak jen dovedeme.
Chtěla bych tímto poděkovat za příležitost podělit se s vámi o své zkušenosti a praxi a zároveň vás ujistit, že i já stále na sobě pracuji, protože vše je proces a postup je plynulý a přesně tak rychlý jak má být.
