Zdravé trávení aneb umíme "strávit" opravdu všechno?
Chceme-li mít zdravé trávení a vyhnout se tak nepříjemným potížím jako je plynatost, nadýmání či zácpa, měli bychom se zamyslet nad tím, co ve skutečnosti jíme.
Jaké palivo dodáváme svému tělu a v jakém množství. Pijeme dostatek vody? A co pohyb? Víte že tím, že pravidelně cvičíme, podporujeme činnost střev?
Většina z nás zdravé trávení neřeší. Začne se jimi zabývat právě až tehdy, kdy se začnou projevovat první nemilé příznaky.
Pojďme si tedy povědět něco o tom, jak vlastně zdravé trávení funguje:
ŽVÝKAT, ŽVÝKAT a zase jen ŽVÝKAT
Konzumovat jakoukoliv stravu, ať už se jedná o jablko, mrkev či vydatný oběd, bychom měli hlavně V KLIDU a bez STRESU. Tím, jak hltáme, hltáme nejen stravu, ale také vzduch. No a ten způsobuje plynatost, někdy může docházet i ke křečím v břiše. A to samé si způsobujeme i sycenými nápoji, protože opět si dobrovolně vháníme vzduch či oxid uhličitý přímo do žaludku, kde mohou napáchat více škody než užitku. Začněme tedy již po prvním soustu myslet na to, že rychlost nikomu nesvědčí, ba právě naopak. Zapojte zuby a jazyk, první hosty, kteří vítají to, co svému tělu dopřáváte a v klidu se najezte.
Díky tedy za hltan!
Ano, hltan je součastně částí dýchací i trávicí soustavy. Potrava by měla přicházet jen do hltanu, kdy se hrtanová příklopka po každém polknutí zavře, čímž docílí toho, aby se jídlo nedostalo tam, kam nemá. Proto když rychle jíme, hltan hlídá správnou cestu a tím, že na něj moc pospícháme, si můžeme přivodit vdechnutí sousta a s tím velmi nepříjemné dušení a dávení. Asi každý z nás se již někdy velmi nepěkně potrápil a kuckal a kuckal. Opravdu nic příjemného a v ojedinělých případech může jít i o smrtelnou příhodu, takže opatrně!
Víte, že …
trávení škrobu začíná jíž ústech? Trávicí enzym zvaný ptyalin (obsažený ve slinách) ovšem potřebuje ke své práci alkalické prostředí, takže kyselost mu opravdu nedává moc šancí aby tuto důležitou látku správně zpracoval. Nesprávná kombinace kyselé potraviny a škrobu pak může mít za následek hnilobné procesy a nebo nám potrava ve střevech doslova kvasí. A to jistě není cílem správného trávení, spíše naopak.
… a bílkovina?
Kyselina chlorovodíková (také známá jako kyselina solná) aktivuje pepsinogeny v žaludku, kde začíná trávení bílkovin, tudíž natrávená bílkovina přechází do dvanáctníku ze žaludku.
Bílkovina je pro nás opravdu velmi důležitá, bez ní bychom toho moc nezmohli.
Teď je potřeba…
potravu jsme si pěkně rozžvýkali, rozmělnili pomocí slin a prvních enzymů a co teď? online slots Na řadu přichází jícen. Ten je tvořen hladkou svalovinou, která vyvolává rytmické pohyby (peristaltika), které posouvají potravu do žaludku. Tam pak některé potraviny setrvávají i šest hodin! Čím složitější a průmyslově upravovaná strava (přidané konzervanty a dochucovadla), tím delší je doba, než se správně natráví.
A proč nestráví žaludek i sám sebe?
To, co chceme nějak ochránit, jednoduše buď zabalíme a nebo obalíme. V případě žaludku se jedná o ochranný hlen (mucin, což jeglykoprotein, tvoří mukus – hlen), který brání tomu, aby se žaludek sám mohl trávit. Ovšem poškození této krycí sliznice může mít za následek tolik obávané žaludeční vředy. Kyselina chlorovodíková tedy zároveň štěpí bílkovinu, ale může také být příčinou nevolností a nemocí spojené s poškozením tohoto krycího obalu. Přemíra všeho opravdu škodí.
Kde se skrývá imunita?
V tenkém střevě. To, v jakém stavu máme střeva, je zároveň výsledek, v jakém stavu je naše imunita. Uvádí se, že až 70% (i více) imunitního systému je ovlivněn střevní mikroflórou. Trávicí systém a střeva jsou osídlena spoustou bakterií, některé jsou dobré a některé naopak škodlivé (jako např. streptokoky, escherichia coli a nebo kvasinky candida albicans). Ty všechny mají za následek různé druhy mykóz, akné, záněty…
Střeva je proto potřeba pořádně „vydrbat kartáčem“
Nejspolehlivějšími kartáči na střeva jsou probiotika a prebiotika. Ty první jsou živé organismy z řady Lactobacillů a Bifidobakterií. Probiotické bakterie (ty dobré) se nacházejí v řadě výrobků, nejtypičtější jsou zakysané mléčné výrobky (především jogurty, jogurtová a kefírová mléka), tvrdé sýry typu ementál a zelenina konzervovaná mléčným kvašením (např. kysané zelí) a v neposlední řadě tempehu či v jiných potravinových doplňcích.
Když jsou živé…co jedí ony?
Živí se prebiotiky. Prebiotikem se rozumí zejména VLÁKNINA, a to především na bázi oligosacharidů. Čím víc máme těchto probiotik, tím méně prostoru a „potravy“ je k dispozici pro škodlivé bakterie a kvasinky. Za nejvýznamnější přirozené prebiotikum je považován oligosacharid inulin(např. v kořenu čekanky, hlízáchtopinambury). Prebiotika se rovněž nacházejí hlavně v obilovinách, ale i v ovoci a zelenině. Ze zeleniny najdeme nejvíce prebiotické vlákniny v česneku, cibuli nebo pórku. A nebo opět spoustu skvělých doplňků např. Herbalife Fiber a Herb (ovesná vláknina s bylinkami).
Rozpustná vláknina funguje jen s dostatkem vody!
Podlahu také nedrbeme jen kartáčem, ale pořádně ji namočíme vodou. To samé je nutné udělat i s naším tělem. Jsme tvořeni převážně z vody a bez vody bychom nepřežili déle než týden. Rozpustná vláknina absorbuje vodu, tím nabobtná a to vede k pocitu nasycení. Rozpustná vláknina nabaluje ve střevech žlučové kyseliny a cholesterol.
Nerozpustná je tedy k čemu?
Vodu dobře absorbuje, ale nerozpouští se v ní. Změkčuje stolici, a tím udržuje obsah střev v pohybu. Následkem pak je ideální pravidelné vyprazdňování. Nerozpustná vláknina rovněž vyplavuje z těla obávané karcinogeny, žlučové kyseliny a nebezpečný cholesterol.
A pak už jen šup z těla ven!
V tlustém střevě se vstřebávají zbylé vitamíny a minerály a také voda. Nestravitelné zbytky odcházejí ve formě stolice konečníkem z těla ven. Pravidelná stolice=známka dobrého zdraví.
PS: A takhle tedy nějak funguje zdravé trávení. Znáte hormon dobré nálady a štěstí – serotonin? Tak si představte, že i ten se tvoří z větší části ve střevech. A kdo z nás by si nepřál být zdravý a šťastný zároveň?
