Stála tváří v tvář své největší výzvě – Verunka 23 let

Bylo nebylo, téměř před rokem, za dvěma řekami a pod horou Radhošť, žila byla jedna ustaraná studentka bakalářského ročníku poznamenaná sladkostmi a stresem ze zkouškového období, která se jmenovala Verunka. A této Verunce jednoho dne zavolala její kamarádka Kamča a pozvala ji na nové cvičení zvané Fit klub, které pořádalo ,,nějaké,, wellness centrum Radosti. A jelikož v té době byla Verunka smutná, mimo jiné proto, že nezapnula kalhoty, které si koupila za odměnu ztracených 10 kil, rozhodla se chytit příležitost za pačesy a něco se sebou udělat. Přeci by nezahodila veškeré své úsilí kvůli stresům s bakalářkou!

Oprášila tedy karimatku, sbalila si cvičební úbor do batůžku a už byla na cestě do místní tělocvičny, kde se Fit klub konal- toho dne výjimečně se speciálním hostem, fitness trenérkou Janou Česlíkovou. Poněkud nervózní ze setkání se spoustou nových lidí zdolávala Verunka schody mířící k šatnám pomalu a velmi váhavě. A potom se to stalo, okamžik, který změnil nejen její život, ale především ji samotnou. V mezipatře při registraci se na Verunku doslova vrhla jakási od ucha k uchu vysmátá cizí ženština jménem Zuzka a začala ji objímat, jako po letech nalezenou dceru. Verunka se celá v šoku poddala dvěma pevně sevřeným pažím a přemýšlela, co se to děje?! Až o mnoho týdnů později si uvědomila, že toto objetí potřebovala víc, než jen tušila, ale to předbíháme.

Na fit klubu si posléze Verunka spolu s dalšími nadšenými lidmi užila náročné, ale energií nabité cvičení pod vedením zkušené trenérky. Po cvičení si plná endorfinů a s výživným koktejlem v ruce sedla do kroužku mezi ostatní a usrkávajíc tu dobrotu poslouchala rady a tipy týkající se zdravého životního stylu. Už v tom okamžiku věděla, že tato návštěva fit klubu rozhodně nebude její poslední. A měla pravdu.

Týdny ubíhaly a Verunka se pátek co pátek vrhala vstříc různorodému cvičení a pokaždé přijímala výzvy, které jí závěrečný ,,kroužek radosti,, nabídl. Spřátelila se se spoustou skvělých a inspirujících lidí, na které se pokaždé moc těšila, začala pít čistou vodu, byla vděčná za věci, které se ostatním mohou zdát samozřejmostí, ale především začala pracovat nejen na svém těle, ale i na svém duchu. A co víc- pokaždé se nemohla dočkat na ta energii dodávající (nejen Zuzčina) objetí 🙂